Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Lázeňská móda za 1. republiky
Mikšovská, Barbora ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu lázeňské módy a ošacení v Československu, konkrétně v letech 1924 - 1930. Na základě rozboru pramenů a komparaci poznatků z odborné literatury je zde reflektována záliba v pánském i dámském lázeňském odívání v letech 1924 - 1930 ve městě Poděbrady. Celá práce je rozdělena na pět oddílů. První část práce se věnuje historii lázeňství v Čechách a v kontextu Evropy. Druhý oddíl se zabývá prvorepublikovým ideálem krásy utužovaným v lázních a fenoménem "šviháka" lázeňského. Ve třetí části se orientuji na každodenní prvorepublikovou módu v období 20. let. Čtvrtý úsek práce seznamuje čtenáře s historií města Poděbrad, vznikem lázní, zajímavostmi z lázeňského prostředí a propagací lázní. Poslední část odráží z pramenů už konkrétní odívání v Poděbradech v daném období. Práce si klade za cíl popsat módní diskurz prostřednictvím lázeňského časopisu i rozborem fotografií z kolonády provinčních lázní. Součástí práce jsou také dobové ilustrace a fotografie, které dokreslují dobové módní prostředí v maloměstských lázních. Hlavním pramenem pro diplomovou práci byl fond Lázně Poděbrady, který je uložen v Polabském muzeu. Klíčová slova: móda, historie lázeňství, Československo, období 1924 - 1930, ideál krásy, význam módy, fotografie, dandy, provincie
Analýza ekonomické situace v lázeňství České republiky
Vojáčková, Šárka ; Vopátek, Jiří (vedoucí práce) ; Blažek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou ekonomické situace lázeňství České republiky za období 2005 až 2014. Cílem této práce je na základě analýzy časových řad zhodnotit ekonomickou situaci v lázeňství České republiky ve sledovaném období a provést analýzu dopadů změn v indikačním seznamu stanoveném vyhláškou č. 267/2012 Sb., a zákonem č. 1/2015 Sb. K dosažení cílů je využito vertikální a horizontální analýzy za účelem zachycení trendu vývoje. Míra vlivu jednotlivých deskriptorů je měřena pomocí korelačního koeficientu, jehož výsledky jsou shrnuty v korelační matici. Z výsledků analýzy vyplynulo, že se výrazně změnila struktura pacientů podle formy úhrady lázeňské péče, což s sebou neslo řadu negativních dopadů pro lázeňská zařízení České republiky. Negativní dopady změn v indikačním seznamu ve sledovaném období výrazně převýšily pozitiva.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.